Nabídky ADP Ingénierie a NACO–InterVISTAS a studie proveditelnosti pro Mezinárodní letiště Bălți-Leadoveni

Nabídky ADP Ingénierie a NACO–InterVISTAS a studie proveditelnosti rozvoje Mezinárodního letiště Bălți-Leadoveni

V období 2019–2021 vstoupila perspektiva rozvoje Mezinárodního letiště Bălți-Leadoveni do samostatné technické a institucionální fáze. Veřejná prohlášení vlády Moldavské republiky, zadávací podmínky vypracované Úřadem pro civilní letectví a návrhy mezinárodních letištních konzultantů, jako jsou ADP Ingénierie (ADPI) a NACO Netherlands Airport Consultants / InterVISTAS, vykreslují proces, v němž měl být rozvoj letiště Bălți založen na technických a ekonomických hodnoceních, studii proveditelnosti, Master Planu a podle tehdy deklarovaných záměrů vlády také na získání soukromých investic prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Jednotlivé dokumenty je však třeba rozlišovat. Zahrnují prezentace odborných kapacit, vzorové technické návrhy, formální projevy zájmu o poskytování služeb a účast ve výběrovém řízení a zadávací podmínky pro studii proveditelnosti. Ani ADPI, ani NACO–InterVISTAS do dnešního dne neobdržely od moldavských orgánů žádnou odpověď. Do dnešního dne se rovněž neuskutečnilo ani výběrové řízení, ani studie proveditelnosti.

2016 — ADP Ingénierie a projekt nového Mezinárodního letiště Bălți

Zájem ADP Ingénierie o Bălți předcházel vládní iniciativě z let 2019–2020. Dne 10. října 2016 připravila ADPI prezentaci s názvem „BZY – New Balti International Airport Project“.

Materiál představoval odborné kapacity společnosti pro celý cyklus rozvoje letiště: prognózy provozu, strategické plánování a Master Plan, infrastrukturu airside, vzletové a přistávací dráhy a pojezdové dráhy, letištní vozovky, metodu ACN/PCN a Pavement Condition Index, terminály, zavazadlové a bezpečnostní systémy, leteckou navigaci, ATC/CNS/ATM, NAVAIDS, certifikaci ICAO/EASA, řízení rizik a dohled nad realizací.

Dokument je relevantní, protože ukazuje, že rozvoj Bălți-Leadoveni byl již analyzován ve vztahu k odborným zkušenostem mezinárodního letištního konzultanta dlouho předtím, než vláda toto téma oficiálně znovu otevřela v roce 2019.

2019 — ADPI a technické posouzení dráhy Bălți-Leadoveni

Pozdější dokument ADPI „Pavement survey and PCN: Bălți International Airport — Technical/Financial Proposal“ podrobně popisuje způsob, jakým mohlo být provedeno posouzení infrastruktury airside Mezinárodního letiště Bălți.

Dokument je výslovně označen jako nesmluvní vzor bez právní závaznosti, podléhající změnám, a proto jej nelze chápat jako uzavřenou a realizovanou smlouvu.

Technický předmět je však velmi přesný: vzletová a přistávací dráha, pojezdové dráhy a letištní odbavovací plocha v Bălți měly být posouzeny prostřednictvím inspekce Pavement Condition Index, analýzy existující technické dokumentace a výpočtu PCN.

Pokud by dokumentace „as-built“ neumožňovala spolehlivé stanovení PCN, ADPI počítala s doplňkovými geotechnickými průzkumy. Ty mohly zahrnovat zkoušky FWD/HWD, georadar, vrty a zkoušky betonu za účelem určení struktury a tloušťky vrstev a identifikace oslabených oblastí.

Výsledek měl zahrnovat hodnoty PCI a PCN, fotografie a mapování závad, priority oprav a údržby a předběžný odhad nákladů.

Tento návrh je obzvláště relevantní ve vztahu k tomu, co se později objevilo v zadávacích podmínkách moldavských orgánů: i ty požadovaly, aby investiční program každého letiště zohledňoval klasifikační číslo vozovky dráhy — PCN.

9. prosince 2019 — Oleg Tofilat: studii musí zpracovat mezinárodní odborníci

Dne 9. prosince 2019 Oleg Tofilat, tehdejší poradce premiéra Iona Chicu pro dopravu, v rozsáhlém rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa vysvětlil, jak vláda nahlížela na hodnocení regionálních letišť. [1]

Tofilat připomněl, že letiště Bălți již dříve patřilo mezi prioritní projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, a zdůraznil potřebu „řádné studie proveditelnosti vypracované mezinárodními odborníky“. Studie měla analyzovat několik lokalit, mezi nimiž se podle Tofilata měly s jistotou objevit Bălți a Mărculești a alespoň jedna lokalita na jihu země.

Studie měla určit potřebné investice do vzletové a přistávací dráhy, pojezdových drah, odbavovací plochy, terminálu pro cestující a vybavení.

Pokud jde o Bălți, Tofilat zmiňoval vlastní předběžné výpočty provedené přibližně kolem roku 2014: při investici asi 50 milionů EUR a výrazně nižších poplatcích než v Kišiněvě by podle jeho předpokladů mohlo provoz projektu podpořit přibližně 3–3,5 letu denně provozovaných letadly rodiny Airbus A320/Boeing 737. Současně však zdůrazňoval, že takové odhady nenahrazují profesionální studii, která měla být zpracována.

Rozhovor s Olegem Tofilatem — Rádio Svobodná Evropa, 9. prosince 2019. [1]

Prosinec 2019 — vláda považuje Bălți za komerčně atraktivnější

Ve stejném období premiér Ion Chicu učinil důležité rozlišení mezi Bălți a Mărculești.

Po prvotní analýze Chicu uvedl, že z komerčního hlediska je letiště Bălți atraktivnější díky blízkosti města Bălți a většímu počtu sídel ve své spádové oblasti. Nevýhodou měla být výrazně vyšší potřeba investic. Současně však nebyly předloženy žádné výpočty ani studie, které by takový závěr umožňovaly (tedy že investice potřebné pro Bălți-Leadoveni, které po mnoho let obsluhovalo pravidelné komerční a charterové lety, by měly být vyšší než pro Mărculești, kde se nikdy neuskutečnil žádný komerční let a v provozních oprávněních pro osobní a nákladní dopravu existovala/existují omezení podepsaná samotným AAC). [2] [3]

Premiér spojoval rozvoj Bălți s mechanismem PPP:

„Musíme vypracovat studii proveditelnosti.“

Podle jeho vysvětlení měla studie určit, jaký příspěvek do projektu vloží stát a jaké povinnosti bude mít soukromý investor, než bude stát moci uspořádat soutěž na PPP. [2] [3]

V pozdějším rozhovoru Chicu ještě konkrétněji formuloval výhody lokality Bălți: letiště bylo podle něj „mnohem atraktivnější“ z komerčního hlediska, protože se nachází poblíž města a důležité silniční trasy (M5) a je dostupné rovněž z Ukrajiny. Pro Bălți však měly být zapotřebí významné investice, mimo jiné do dráhy a letištní infrastruktury, a proto vláda zvolila rozvoj prostřednictvím PPP po vypracování studie proveditelnosti. Ani zde není jasné, na jakém výpočtu byla tvrzení o „významných investicích“ založena. [7]

Zadávací podmínky — Bălți, Mărculești a Ceadâr-Lunga měly být posouzeny

Tato politická prohlášení mají svůj protějšek v technickém dokumentu: „Moldavská republika / Studie proveditelnosti PPP v oblasti dopravy — regionální letiště“.

Zadávací podmínky byly vypracovány Úřadem pro civilní letectví a obsahují koordinační rubriky pro Ministerstvo hospodářství a infrastruktury a Agenturu veřejného majetku.

Dokument označuje Bălți za potenciálně významné regionální letiště a výslovně stanoví, že studie se má zaměřit na tři letiště:

• Bălți, Mărculești a Ceadâr-Lunga.

Plánovaná studie tedy formálně nevycházela z předpokladu, že pro sever musí být zvoleno Mărculești. Po konzultantovi se požadovalo také pořadí relativní priority každého ze tří letišť s ohledem na spádové oblasti, konkurenční letiště, bezpečnost, certifikaci a roli regionálních letišť.

Co měla studie analyzovat

Mandát byl mnohem širší než pouhé posouzení stavu drah.

Především měl konzultant určit komerční a finanční životaschopnost každého ze tří letišť, včetně toho, zda je každé z nich pro Moldavskou republiku potřebné a odůvodněné.

Analyzovány měly být (jak ostatně bylo zmíněno i v občanské zprávě ze 14. června 2016):

• socioekonomická situace a hospodářská geografie země;
• trh letecké dopravy a konkurence letišť v Moldavsku a regionu;
• historie, provoz, infrastruktura, vybavení a funkčnost každého letiště;
• kritické problémy a naléhavé investice;
• PCN dráhy a investice potřebné s ohledem na tuto hodnotu;
• minimální požadavky na certifikaci podle standardů ICAO a EASA;
• finanční a institucionální situace;
• prognózy pravidelného, charterového a nákladního provozu;
• letecké a neletecké příjmy;
• provozní náklady;
• analýza rizik;
• CAPEX a naléhavé i následné investice;
• možnost účasti soukromého sektoru;
• právní rámec PPP a zadávání zakázek;
• Master Plan, podnikatelský plán a marketingová strategie.

Pro každé letiště mělo být provedeno individuální posouzení infrastruktury, kritických problémů, investičních potřeb, finanční situace a role letiště v jeho komunitě a regionu.

Provoz a životaschopnost Bălți měly být prokázány čísly

Pro každé letiště měl konzultant vypracovat samostatné prognózy týkající se cestujících pravidelných linek, počtu a typů letadel, scénářů s investicemi i bez investic, nákladní dopravy a nepravidelných letů.

Současně měly být odhadnuty letištní poplatky, potenciální příjmy, provozní náklady a možnosti dodatečných příjmů.

Zadávací podmínky následně vyžadovaly pro každé letiště jasný závěr o finanční životaschopnosti založený na analýze poptávky, rizik, nákladů, příjmů, bilance, peněžních toků a citlivostních analýz.

To je pro Bălți-Leadoveni důležité: výběr letiště k rozvoji měl být založen na provozu, nákladech a ekonomické výkonnosti, nikoli pouze na aktuálním fyzickém stavu infrastruktury.

Včetně nákladů scénáře „nic nedělat“

Studie měla rozlišovat mezi naléhavými investicemi a investicemi potřebnými později a porovnat zásah s referenčním scénářem, který výslovně zahrnoval možnost „nic nedělat“, až po případné uzavření letišť.

Konzultant měl určit EIRR jak pro program tří letišť jako celek, tak samostatně pro každé letiště. Měly být rovněž uvedeny environmentální otázky, které by mohly hodnocení ovlivnit.

Master Plan pro Bălți a získání pravidelných leteckých linek

Zadávací podmínky rovněž předpokládaly posouzení potřeby financování individuálního Master Planu pro každé letiště spolu s podnikatelským plánem a marketingovou strategií.

Tyto plány měly určit potřebné dlouhodobé investice a zahrnovat marketingové a smluvní strategie pro získání dodatečného provozu, nových tras a nových leteckých dopravců. Konzultant měl rovněž analyzovat vhodnost celkového Master Planu pro celý letištní systém Moldavské republiky.

Pro Bălți-Leadoveni to znamenalo, že studie neměla být omezena na otázku, zda lze dráhu využívat v jejím stávajícím stavu. Měla definovat optimální rozvojový program, investice, provoz, ekonomický model a nástroje potřebné k reálnému získání leteckých společností a linek.

Studie byla přímo propojena s vládou

Konzultant měl podávat zprávy Úřadu pro civilní letectví, zároveň však měl udržovat kontakt s Ministerstvem hospodářství a infrastruktury a kabinetem premiéra.

AAC měl usnadnit přístup k informacím Ministerstva, kabinetu premiéra, MoldATSA, oficiálním statistikám, každému regionálnímu letišti a provozovatelům Mezinárodního letiště Kišiněv.

Návrh zprávy měl být připraven přibližně do osmi týdnů od zahájení prací a konečná zpráva měla následovat jeden týden po obdržení připomínek.

Konzultant měl mít zkušenosti se studiemi proveditelnosti pro dopravní PPP, přednostně letištní, a tým měl zahrnovat finanční a letištní expertizu, stavební inženýrství letištní infrastruktury a strukturování PPP ve střední a jihovýchodní Evropě.

Leden 2020 — Chicu: hlavní letiště na severu by mělo být v Bălți

V rozhovoru zveřejněném NewsMakerem šel Ion Chicu v popisu strategie pro sever ještě dále. [4]

Když hovořil o letišti Bălți-Leadoveni, premiér uvedl, že Bălți je komerčně atraktivní a snadno dostupné, a prohlásil:

„Je jasné, že na severu země by hlavní letiště mělo být právě tam.“

Upřesnil, že projekt vyžaduje velké investice, které by neměl nést stát, a že studie proveditelnosti měly určit hodnotu projektu a podmínky PPP před vyhlášením soutěže pro investory. Připomínka — nikdy nebylo předloženo odůvodnění ani přesný základ výpočtu těchto „velkých investic“.

V jiném prohlášení ze stejného období premiér uvedl, že pro Bălți má být vypracována studie proveditelnosti za účasti zahraničních odborníků, následně mají být vyhodnoceny náklady, stanoveny podmínky účasti státu v PPP a uspořádána soutěž pro investora. [8]

Únor 2020 — vláda oznamuje mezinárodní společnost pro studii Bălți

Oficiální vládní sdělení z února 2020 tuto strategii výslovně spojuje s letištěm Bălți.

Během jednání premiéra Iona Chicu s německou velvyslankyní vláda oznámila, že Moldavská republika potřebuje ještě jedno mezinárodní letiště a že: [5]

„bude najata mezinárodní společnost“

pro vypracování studie proveditelnosti týkající se otevření letiště v Bălți, přičemž projekt měl být realizován ze soukromých investic.

Vláda Moldavské republiky — studie proveditelnosti pro letiště Bălți. [5]

Dne 12. února 2020 po setkání s kanadskými a izraelskými investory, kteří se zajímali mimo jiné o letištní infrastrukturu, vláda znovu zaznamenala záměr vypracovat studii proveditelnosti k objasnění možností rozvoje letištní infrastruktury v Moldavské republice. [6]

Vláda Moldavské republiky — setkání s investory, 12. února 2020. [6]

28. února 2020 — nabídka odborných služeb ADP Ingénierie pro Bălți

V tomto kontextu zaslala ADP Ingénierie dne 28. února 2020 řediteli státního podniku Moldaeroservice dopis s předmětem:

„Expression d’intérêt, développement de l’Aéroport international de Balti”.

ADPI vyjádřila připravenost poskytnout pro rozvoj Mezinárodního letiště Bălți své odborné zkušenosti v oblasti:

• vypracování rozvojového programu;
• provedení technických studií;
• provedení ekonomických studií;
• vypracování Master Planu v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

ADPI uvedla, že očekává konkrétní vymezení potřeb zadavatele, aby mohla předložit přizpůsobenou nabídku.

Vyjádření zájmu ADPI z února 2020 proto nebylo obecnou prezentací týkající se moldavských letišť: adresátem byl provozovatel letiště Bălți a předmětem dopisu byl výslovně rozvoj Mezinárodního letiště Bălți.

29. února 2020 — NACO–InterVISTAS navrhuje due diligence pro Bălți

Pouhý den poté, 29. února 2020, zaslala NACO Netherlands Airport Consultants vedení Moldaeroservice vyjádření zájmu s názvem:

„Expression of Interest — Due Diligence, Bălți International Airport Moldova”.

NACO uvedla, že chápe potřebu identifikovat technického konzultanta pro provedení due diligence související s předpokládanou transakcí týkající se Mezinárodního letiště Bălți.

Návrh spojoval zkušenosti NACO v oblasti plánování, projektování a letištního inženýrství s odborností InterVISTAS v oblasti provozu, ekonomiky, komerčních otázek, financí a transakcí.

Navrhované posouzení zahrnovalo:

• prognózu poptávky a provozu;
• technické due diligence;
• analýzu infrastruktury a kapacity;
• Master Plan;
• rozvojové potřeby;
• CAPEX;
• OPEX;
• letecké a neletecké příjmy;
• rozvoj Airport City;
• environmentální analýzu;
• finanční modelování a hodnocení peněžních toků.

Návrh NACO–InterVISTAS tedy pojímal letiště Bălți jako komplexní investiční projekt, v němž měly být infrastruktura, provoz, rozvoj letiště a finanční životaschopnost analyzovány společně.

Soulad mezi studií proveditelnosti a nabídkami ADPI a NACO

Dokumenty vykazují metodologickou shodu, aniž by tato skutečnost sama o sobě znamenala, že vláda vybrala některou z těchto dvou společností. Bezprostředně po těchto krocích přišla pandemie COVID-19; v analyzovaných zdrojích však nebyl nalezen žádný veřejný akt, který by dokazoval, že výběrové řízení bylo formálně zrušeno právě z tohoto důvodu.

• Zadávací podmínky požadovaly: stav infrastruktury → PCN a investice → provoz → kapacita → CAPEX/OPEX → příjmy → ekonomická a finanční životaschopnost → Master Plan → PPP.
• ADPI navrhovala pro Bălți technické hodnocení vozovek a PCN, technické a ekonomické studie, rozvojový program a Master Plan.
• NACO–InterVISTAS navrhovala pro Bălți: prognózu provozu → technické due diligence → rozvoj letiště → CAPEX/OPEX → komerční příjmy → finanční model → transakce/PPP.

Tyto návrhy se objevily 28.–29. února 2020, tedy ve stejném období, kdy vláda veřejně oznámila záměr najmout mezinárodní společnost pro studii proveditelnosti letiště Bălți. [5]

Březen 2020 — pandemie zásadně mění kontext

Pouhých několik týdnů po vyjádřeních zájmu z února 2020 vyvolala pandemie COVID-19 mezinárodní cestovní omezení a bezprecedentní propad letecké dopravy.

Materiál NACO/InterVISTAS ze dne 26. března 2020 již analyzoval různé scénáře rozsahu krize a obnovy provozu, přičemž některé předpokládaly návrat až v letech 2022–2023.

Proces rozvoje letištní infrastruktury zahájený za tržních podmínek roku 2019 se tedy pouhých několik týdnů po předložení nabídek v únoru 2020 ocitl ve zcela odlišném ekonomickém a provozním prostředí. Vládní výběrové řízení se do dnešního dne neuskutečnilo.

2021 — NACO se vrací s „Feasibility Study Regional Airports Moldova“

Kontinuitu celého případu potvrzuje nový dopis NACO z 11. března 2021 adresovaný řediteli Úřadu pro civilní letectví Moldavské republiky. Článek, který jako kontext uvádí samotná NACO: [9]

„Expression of Interest — Feasibility Study Regional Airports Moldova”.

NACO zaznamenala zájem soukromých společností o investice do letišť Bălți a Mărculești a potřebu studie proveditelnosti, která by určila vhodnost účasti soukromého sektoru a její formu.

Pro tuto studii NACO znovu navrhla integrovanou metodiku:

• sběr dat a návštěva letiště → prognóza provozu → posouzení kapacity → rozvojové potřeby → příjmy a OPEX → CAPEX → finanční a ekonomický model.

Navrhované odborné kapacity zahrnovaly analýzu trhu, prognózu provozu, letecké a neletecké příjmy, technické due diligence, Master Planning, CAPEX, Airport City, analýzu nákladů a přínosů a environmentální hodnocení.

Skutečnost, že NACO v roce 2021 předložila nové vyjádření zájmu, potvrzuje kontinuitu odborného zájmu o studii regionálních letišť.

Význam dokumentů pro Mezinárodní letiště Bălți-Leadoveni

Posuzovány společně tyto dokumenty mění pohled na projekt Bălți-Leadoveni v období 2019–2021.

Letiště Bălți nebylo prezentováno pouze jako jedna z existujících letištních infrastruktur Moldavské republiky. V premiérových prohlášeních bylo popisováno jako komerčně atraktivnější než Mărculești a v jednom z rozhovorů Ion Chicu uvedl, že hlavní letiště severu by mělo být v Bălți. [2] [3] [4] [7]

Vláda oficiálně oznámila záměr najmout mezinárodní společnost pro vypracování studie proveditelnosti letiště Bălți a záměr rozvíjet projekt prostřednictvím soukromých investic. [5] [6]

Současně zadávací podmínky připravené AAC předpokládaly profesionální posouzení Bălți, Mărculești a Ceadâr-Lunga, včetně určení relativní priority těchto tří letišť. Je překvapivé, že pro jih Moldavska nebylo zahrnuto Mezinárodní letiště Cahul — jediné letiště na jihu Moldavska s mezinárodním statutem a historií provozu pravidelných linek.

Ve zcela stejném období dvě mezinárodní skupiny specializované na letiště předložily návrhy přímo související s Bălți: ADP Ingénierie pro rozvoj, technické a ekonomické studie a Master Plan; NACO–InterVISTAS pro technické, komerční a finanční due diligence Mezinárodního letiště Bălți.

Dokumenty tak vymezují možnou rozvojovou trajektorii od diagnostiky stávající infrastruktury a stanovení PCN přes prognózu provozu a hodnocení trhu, následně Master Plan, investiční program, CAPEX/OPEX, finanční analýzu, certifikaci, získávání leteckých společností a nakonec strukturování PPP a získání soukromého investora.